"Zrůda na palubě!"

Zvířátka už jsme tu dlouho neměli. Sakra dlouho. Takže navzdory tomu, že mi z expedice Rákos bejby a dalších fotograficky atraktivních akcí zbylo četné množství fotek snad i k chlubení, na nichž se usmívají, topí či lapají po dechu samí krásní a perspektivní lidé a vodáci, dnes vás tu bude těšit tenhle krasavec jižanského vzezření (politicky korektní označení pro hnědého slimáka). Nebo spíše děsit, pokud jsou vaše postoje k plžům podobné těm, které k nim zaujímal můj háček (pokusil jsem se ho výše volně citovat). Avšak všimněte si, že je zvíře tentokrát zcela osamoceno, takže jakékoli podezření z nějakých nejapných pohybů (jako u těch objímajících se šneků) tentokrát není zřejmě na místě. 
Přišel jsem onehdá dopoledne k plavidlu, které se mi stalo po celý minulý týden jídelnou, vozidlem, koupelnou i fitness centrem, abych jej připravil k odplutí. (Jistě, správný kormidelník na to má své lidi, ale jeden nikdy neví). Na přídi jsem mezi zbylými kapkami z nočního deště objevil tohoto stopaře a dalo mi dost přemlouvání, aby na naší lodi mohl zůstat. Nakonec to za mě ukecala obří kytka-netýkavka, kterou však, ač jsem jejím umístěním ještě zvýšil sex appeal naší lodi, netýkavka po pár metrech plavby pustila k vodě... A k vodě se zřejmě spustil i slimák. Budiž mu Vltava teplá.
A pokud mi dovolíte parafrázovat pana Fialu, zeptám se závěrem: "Má i hnusnej slimák právo na lásku?"

Vaše názory:
Spaja: gratuluju k navratu(ja se vratil rped hodinou)a k dalsi velmi povedene sneci fotce....

(30. 8. 16:48)

Že by zase fotka?

Tak snad konečně. Už to vypadalo, že se proti mně spikly všechny síly, které donedávna ještě ochotně spolupracovaly na tomto dříve téměř deníku. Asi je zbytečné dopodrobna líčit, jak mi nejprve odešel foťák, pak počítač, pak zase foťák, jak jsem nakonec přišel o programy, v nichž jsem si navykl tvořit tyto i cizí stránky a bez nichž jsem téměř bezruký; načež to vypadalo, že se při přenosu na disk vypařila i většina fotek z nedávno dopluté výpravy na Vltavu... Zkrátka, bylo toho moc, do výčtu bych ještě mohl zahrnout nebohou kytaru, která je momentálně bezhlavá, ale ta s tím asi souvisí spíš vzdáleně. Ale jinak mi snad už nic nechybí - i program mám, sice se mnou komunikuje polsky (proč se soubor řekne "plik"? Proč maskují slovo "vložit" šifrou "wstaw"?), ale lepší, než kdyby mlčel.
Abych se vrátil k dnešní fotce - sice nechápu jak a proč, ale zmizevší vodácké fotky se objevily hned poté, co jsem zkusmo vyfotil další snímek... Zřejmě trapná hra na schovávanou, ale aspoň vidíte, že moje FZ5 má i smysl pro humor. Jistě, takový podivný, ale určitě velmi svůj.
Na jednom z těch původně nezvěstných snímků vidíte vodáka Petra na mostě ve Zlaté Koruně, kam kdosi připsal toto moudro. Jestli to byl zhrzený vodák, jemuž jeho squaw přeběhla do jiného stanu (pak by se to zřejmě týkalo spíše vodaček), nebo obyvatel městečka zoufalý z vytrvalé letní devastace kdysi příjemného místa tímto živočišným druhem, kvůli němuž vznikl obrovský zdvojený kemp v pozadí, množství restaurací a půjčoven nezničitelných plavidel? Nebo to snad napsal nějaký vodák - sebemrskač, jehož dostihlo svědomí?
Čert ví. Bylo to jediný nápis na tom novém tmavém mostě - a krásně zářil.

(28. 8. 8:08)

S černými to vypadá černě.

Aniž bych chtěl dělat reklamu nejmenované stolní hře na obrázku, rád se přiznám, že je to jedna z pro mne snesitelných společenských zábav, tedy že se při jejím hraní obvykle nestáhnu do ústraní melancholických separačních nálad nebo nevytvářím ostatním přítomným veselé kytarové rádio. Ani vlastně nevím proč, jisté je, že jsem této lehce primitivní a většinou oddechové hře kdysi lehce propadl -  jenže při jejím hraní dosud obvykle propadám též. Někdo by soudil, že to prostě neumím. Já bych ani tak neřekl (ještě aby!), ale moje zdůvodnění, že v tom je ono štěstíčko v lásce, které způsobuje, že moje tradičně pozitivně diskriminační černá armáda (tzv. Davinciho bojovníci) obvykle těžce nestíhá tempo soupeře, asi taky trochu kulhá. Asi to spíš budou nevhodně nastavené herní priority. Když se pozorně zadíváte na obrázek, tak zjistíte, že se převážná část mých svěřenců povaluje po loukách a kouká na hvězdy, případně se opaluje, v závislosti na aktuálním stavu oblohy. Ekonomicky aktivní a zaměstnaná část týmu pak na ně nadává a vydělává body. To se pak vyhrává těžko.
V sobotu jsme nad stolem s barevnými kartičkami strávili prima večer na naší nedopřestavěné chalupě, a to, že jsem zase prohrál, hrdě přiznám. Člověk musí umět prohrávat. Ale i vyhrávat.
Chatrný pondělní obrázek s ještě chatrnější pointou, ale lepší než nic.

(4. 8. 9:59)

Osmadevadesátá táborová vzpomínka.

Konečně jsem se tím probil. Trvalo mi opravdu déle, než je zvykem, vybrat táborové fotografie, které vystavím zde na Síti. Byly pro to v zásadě dva důvody: jednak jsem byl tentokrát nějaký změkčilý a nemohl jsem přenést přes srdce vymazání některých snímků navzdory pochybným kvalitám, avšak největší zdržení způsobil můj počítač, který si poslední dobou rád hraje na 386, což by mi ani tolik nevadilo, kdyby se mi stále častěji nezdálo, že to není hra, že to naopak myslí vážně. Kdybyste někdo náhodou rozuměl bez zjevné příčiny umdlévajícím počítačům, neváhejte a ozvěte se. Platím zlatem a naturáliemi.
Mrkněte na zbylé fotky, chcete-li, ale předpokládám, že tam moc lepších obrázků než tenhle nebude, což je na jednu stranu škoda, nicméně aspoň je pořád prostor ke zdokonalování....
Hezký den!

(4. 8. 11:36)
 

Kytička vprostřed léta? Proč ne.

Táta přesunul ibišky z parapetu vyhřáté pracovny, prej ať jsou na léto venku. Chudinky. Vůbec jim ta vedra nezávidím. Nevím, jak to nesou, ty změny počasí, ale na týhle speciální špionážní fotce je úplně zřejmě vidět, že se z toho nenadálého bouřkového překvapení úplně orosily! Zato kvetou jak divý, asi je ty rychlý blesky nějak rozvášnily... Nejspíš chtějí mít soukromí; když jsem se je snažila vyfotit, pořád se různě hejbaly a natáčely, svou vzkvetlou inteligencí se mě snažily přesvědčit, že mé snažení je marné... Stejně se mi nakonec podařilo je před Vámi usvědčit.
Děkuji slečně Mechulince za fotku i povídání, které jsem tentokrát nechal v téměř autentické podobě (přeci to nebudu kazit nějakými spisovnými tvary, když jsou ty prázdniny!).
Mimochodem, znám príma fór, jak přijde chlapík do květinářství, že potřebuje kytku pro svou ženu... .Ale dál ti to nedopovím (počkám, až přijdeš někdy k nám).
 Díky taky dalším nedočkavcům, kteří mi už zaslali své snímky za stálého dotazování, kdy že se spící deník opět vzbudí. Takže to spolu snad zase rozjedeme.

(1. 8. 12:56)