1:0
(po poločase 1:0)
Zápas byl
napínavý, vyrovnaný, ale první poločas patřil Forejtu. Hlavně proto, že v
něm skóroval Baset. Sice v prvních 20 vteřinách měli šanci soupeři Forejtu,
ale brána uhnula. Taky střela Piškota z přímého kopu byla fantastická. V druhé půli ohromil neúspěšný nájezd Zdeňka. Forejt víc střílel na bránu,
i když Guinness i v posledních minutách bojoval, ale Forejt tak jako tak
vyhrál.Guinness zklamal, prohrál, i když byl první a bojoval se
sedmým.Všichni si před zápasem mysleli, že Guinness vyhraje, ale ono to
bylo naopak. Ještě snad jenom, že měl Pecen nejvíc šancí ze všech, avšak
překvapivě žádnou
neproměnil.
HODNOCENÍ: ŘÍZEK-2, PIŠKOT-1.5, BASET-1, MATYÁŠ-2.5, ZDENĚK-1.5,
PECEN-2.5, PÉŤA-2, MARŤAS-1.5
Děkuji
Citrónovi za kvalitní a dobrovolně sepsané shrnutí nejpodstatnějších
okamžiků, a zejména za ještě lepší fotky, jež tu, jakmile se najde trochu
více času, rád vystavím ve zvláštním fotoalbu. Řekl jsem si však, že přidám i krapet vlastních dojmů a postřehů, neboť se
domnívám, že si to tento, v lecčem výjimečný zápas, a hlavně vy, naši
oddaní fanoušci, jistě zasloužíte. Problémy se sestavou Samotného mě překvapilo, že se nás na Císařské louce nakonec sešlo
dokonce osm; například Piškot vůbec přijít neměl a původně ani nechtěl. Do
sestavy se navrátil Kanaďan Basítek: i s ním jsme deset minut před
zahájením utkání disponovali čtyřmi útočníky, jedním obráncem a brankářem,
který však nestojí za řeč, protože mu bylo hrozně zle. Naštěstí posléze
dorazili i další beci, Péťa a Zdeněk. Druhý jmenovaný přišed až téměř
k hotovému, tedy asi po deseti minutách zápasu, stihl ještě dokonce dostat
žlutou kartu za nesportovní chování po jednom z absurdních výroků
chybujícího a neustále (si) něco kompenzujícího sudího. Soupeři a obraz hry
Zpočátku, asi tak půl hodiny před zápasem, jsme soupeře početně
převyšovali, když nás bylo u hrací plochy pět (čtyři z fáva a cyklista,
jenž si vyjel na zdravotní vyjížďku, poněvadž mu bylo hrozně zle) a
soupeři jen dva. Naše naděje na kontumační, bezprašné vítězství však vzaly
rychle za své, když na ostrov přijeli další Guinenssové. První kontakt
s nimi proběhl v kamarádském duchu; náš brankář, jsa vtipálek, na jejich
ujišťující dotaz po jménu našeho týmu odvětil: „My jsme Forejt, vy nejste
nic!“ Obraz hry však od počátku spíše nasvědčoval opaku. Prášilo se totiž zejména před naší brankou. Soupeř předváděl kombinační
kopanou plnou nápaditých akcí a byl rozhodně „fotbalovější“, což je
ostatně hodnocení platné pro většinu našich soupeřů. Červení byli
rychlejší, techničtější, sehranější – ale první gól jsme vstřelili my.
Naši v podstatě první a jedinou šanci po zhruba patnácti minutách zápasu
bezchybně zakončil Basítek technickou střelou k tyči. Naběhl si do volného
prostoru na hranici pokutového území, kam mu milimetrový pas nezištně
odeslal Piškot. Šance a druhý poločas To však bylo z naší strany pro první poločas asi tak téměř vše. Jak se
i Citrón zmínil, pěkně vypálil i Piškot z přímého kopu; střela z poloviny
hrací plochy však, arciť dobře mířená, brankáře hostí nepřekvapila. Ti
sami přes zjevnou převahu moc střel nevyprodukovali, při dvou z nich při
nás stálo štěstí, když obě letěly v oblasti dosahu mých spálených
končetin. Druhý poločas přinesl o něco vyrovnanější podívanou. Guinness musel
útočit, proto se v jejich předsunuté obraně vyskytlo pár okének, kterými
jsme málem navýšili vedení. V tomto směru nelze nezmínit Zdeňka, jenž
v samostatném úprku nastřelil vyběhnuvšího gólmana, a završil tak celkový
počet našich střel na branku na pěkných třech; Péťu, jenž se z místa
posledního občas dostal až na samotný hrot našich snah; a nadevše Pecena,
k jehož nohám přišlo několik kvalitních přihrávek před odkrytou branku,
které si přímo říkaly o proměnění. Nebyly však vyslyšeny, což nás mohlo
mrzet. Tlak soupeře se totiž stupňoval. V druhém poločase přibylo závarů – jeden
z nich byl zvláště zapamatování hoden, to když mnou vyražený míč několik
dlouhých vteřin putoval nedaleko od brankové čáry za zlomyslného odrážení
od různých končetin útočníků, zatímco jsem zmatek vleže na břiše pozoroval
a snažil se usměrnit tu spoušť a Piškot srdnatě působil na brankové čáře
jako náhradní brankář a poslední instance. Dobře to však dopadlo. Závěr
Po závěrečném hvizdu bylo zřejmé, že se zrodil velmi překvapivý
výsledek výrazně posilující naše naděje na setrvání v prestižní
společnosti sedmé nejvyšší ligy. Dokonce se navzdory tomu, že chyběl
Vlastík, objevilo pár smělých až rouhačských dohadů o možnosti postupu
výše. Tak jako tak, zbývá jen dodat, že za obětavou a kolektivní hru
především v obranné fázi jsme si body snad zasloužili, byť, jak cedili
mezi zaprášenými zuby odcházející soupeři, měli jsme štěstí.
(27. 5.
12:23)
|
Největší
naši šanci v druhém poločase zlikvidovala masa brankáře.
Hrdina
utkání z povzdálí sleduje zápasnický střet na naší polovině.
Iluzi, že se jedná o rychlý protiútok Forejtu, hatí fakt, že brána soupeře
je na druhém konci hřiště
|
FC
Forejt - Petrovice 0:0
Opět
jsem měl možnost kouknout se na zápas Ligy mistrů, tentokrát hrál FC
Forejt proti Petrovicím. Jako vždy jsme měli sraz na nádraží, jenže bez
Špíny, který bohužel doma zaspal. Nezbylo nám, než mu popřát dobrou noc a
vyrazit na zápas. Už ze začátku to vypadalo pro Forejt špatně, protože se
zdálo, že se nesejde a že bude muset hrát ve čtyřech v poli. Mysleli jsme
si, že Zdeněk nepřijde, ale nakonec volným krokem dorazil, narozdíl od
spáče Špíny.
První poločas byl Forejt pod tlakem, ale výborný brankář Řízek chytal
střelu za střelou! Také mu pomáhal obránce Zdeněk a tyčky. A též
břevno. Druhý poločas začal Forejt velmi dobře, Piški s Marťasem začali
častěji střílet na branku. Naše posila Ondra se také neztratila.
Utkání se vyvíjelo lépe a lépe pro FC Forejt. Soupeř byl sice favoritem
(třetí místo v tabulce skupiny), ale Forejt se držel. V utkání padlo mnoho
neproměněných šancí, a tak bezbrankové skóre vydrželo až do konce.
Hodnocení hráčů FC Forejt: Řízek 1, Ondra 1,
Marťas 1, Piški 1, Zdeněk 1,5, Matyáš 2. Mužem
zápasu byl Řízek, protože mu pomáhaly tyčky, břevna a snad nejvíce střely
vedle. (Pěkně děkuji, pozn. Ř.).
Na této "krajince" je záhadně letící míč a též záhadná modrá zář v levém
dolním rohu, proto se nám s Řízkem tato fotka líbila.
Vřelé díky Citrónovi za nadiktování myslím velmi výstižného komentáře,
kdybych to neviděl všechno z branky sám, určitě by mi přečtení tohoto
krátkého referátu o utkání stačilo a býval bych mohl zůstat doma. A třeba
si trochu přispat.
(5.
6. 20:48)
|
|
Ještě jedna
vzpomínka na sobotní zápas
Fotbalové utkání bylo hezké a padlo v něm docela
dost šancí ale opravdu nejlepší bylo že FC Forejt v černozelených dresech
doslova rozdrtil FC Delirium 2-1. Na této fotce je Franta a záludný hráč
Deliria který se snaží sebrat Frantovi míč. Počasí bylo hezké ale byly tam
velké louže a taky hodně bahna. Moje hodnocení hráčů: Řízek 2,5, Piškot 2,
Marťas 2, Vlastík 1, Péťa 2, Franta 1,5, Matyáš 3, Zdeněk 1. Nejlepší
hráč zápasu: Tlustý stoper Deliria. Vypadal na první pohled docela směšně
ale hrál dost dobře a nikdo s ním nechtěl jít do souboje ohledně jeho
tvrdého a velkého břicha.
Tolik mi o zápase, který sledoval a který měl tu čest fotografovat, napsal
Citri. Myslím, že to pěkně vyfotil i vystihl, jeho komentáře se vyznačují
podobnou mírou zmatenosti, jako ty mé. Snad jen upřesním hodnocení hráčů,
neboť Citrón neuvedl, že hodnocení našeho brankáře je vlastně průměr,
který sestává ze dvou složek - jednou z nich je můj vlastní neslaný
nemastný výkon (5), tou druhou je výkon mé pravé tyčky (1), jež byla
narozdíl ode mne vždy na svém místě. Ale to jen tak na okraj.
Nicméně doufám, že se nejen s Citrónem, ale i s dalšími fanoušky budeme
shledávat na našich zápasech i častěji, tedy že třeba ještě letos někdo
přijde.
Hezký prvomájový večer všem přejí od počítače Citrón s Řízkem!
(1.5.
20:34)
|
|