Subjektivně
zabarvená nepříjemná pravda
Fotbal. Přináší
smutek i radost, zlomeniny i oděrky, opilost i násilí, mění slušné lidi
na nebezpečná individua, hospodským dělá kšefty i ničí hospodu. Jakožto
příznivci fair-play a idealisté jsme se s nadšením sobě vlastním
přihlásili na fotbalový turnaj UK při rektorském sportovním dni s cílem
kopnout si párkrát do balónu, zaběhat si a třeba i něco vyhrát. Ale běda
nám!
Úderné jméno (1. FC Pisálek), úderný pokřik („Mediální mrdky, do
toho!!!“), přízeň zřejmě jediného diváka turnaje (majitel těchto
stránek, turnajový fotograf a maskot týmu Lukáš „Sádra“ Řízeček) a také
suverénně nejpohlednější hráč turnaje (číslo 27 – ať žije Gábina!:-) –
to vše měly být hlavní zbraně našeho triumfálního tažení turnajem. Další
teoretickou předností byla i dokonalá taktika, kterou vymyslel zástupce
kapitána Jan Suchan zřejmě během zasedání akademického senátu – nic
nevymýšlet (všechno kopnout do pr...). A nesmím opomenout ani osobnost
našeho kapitána Jana Huka, který nejenže přímo hýřil energií a pohybem
už u autobusu, ale děsil soupeře a jiné spořádané občany už z dálky svým
dresem s nápisem: „Řepka je můj vzor.“
Hýřili jsme optimismem a do poslední chvíle ladili taktiku a pak to
přišlo – první zápas. Výkop a už to jelo! Náš tým v nejsilnější sestavě
(Zdenda – Honza Suchoš, kapitán Honza – Tomus, Gábina + střídající
Maksim a já) nastoupil proti favorizovaným soupeřům a svou hrou od
začátku dokazoval divákovi, že rozhodně patří mezi černé koně turnaje.
Skvělé výkony předváděl především rozhodčí a hned po něm Zdenda v
brance. Náš skvělý brankář stihl mimo jiné ještě v průběhu zápasu
podepsat smlouvu s velkoklubem FC Forejt. Bojovná hra přinesla dokonce
šanci, kdy jsem v obtížné pozici netrefil prázdnou bránu a několik
okamžiků poté nedokázal druhý nejmenší hráč turnaje (Tomus) usměrnit
svou hlavičku do brány.
První zápas skončil plichtou a soupeři byli jen rádi, že pisálci
nepředvedli nesmlouvané zakončení jako o hřiště vedle jeden nejmenovaný
tým. Za zmínku stojí i fakt, že fotografovi došla během zápasu baterie
jak ve fotoaparátu, tak v mobilu, takže očekávanou záplavu fotek bohužel
nestihl kouzelník s magickým teleobjektivem pořídit.
Do druhého zápasu šel tým nejen s optimismem, ale i se zdravým
sebevědomím. To se během několika okamžiků ukázalo jako hrubá chyba a
zápas měl poněkud jednostrannější průběh, než bychom si byli bývali
přáli. Bídná koncovka (ano, přiznávám se, jedna moje pološance se měla
ujmout) a především totální neschopnost soupeře trefit leckdy prázdnou
bránu, nakonec vyústily v oboustranný drtivý tlak, během kterého dal
Zdenda málem nádherným lobem branku. Ale gól nakonec také nepadl a
utkání opět skončilo remízou, tentokráte však spíše šťastnou. Prohra
našich přímých soupeřů o postup ze skupiny znamenala postup 1. FC
Pisálek do čtvrtfinále turnaje, a tak jsme se mohli všichni radovat.
Bohužel jen krátce.
Po zaznamenání tohoto skvělého výsledku opustil turnaj jeho jediný divák
a za soupeře nám byli přiděleni nebezpeční matfyzáci. Nebudeme dlouho
chodit kolem horké kaše – ještě, že to Řízek neviděl, ještě, že to
nefotil a díky bohu za alkohol, který dovede nepříjemné vzpomínky hravě
vymazat. Boj s matfyzáky byl rozhodnut už během prvního poločasu, kdy
sporný výrok rozhodčího a jeho přehlédnutí brutálního faulu loktem
přineslo první matfyzácký gól. Nepomohlo ani tleskání sudímu nad hlavou
a s cejchem podvedených jsme postupně podlehli matematikům a fyzikům 0 :
několik gólu, jejichž přesný počet jsem pro všechny případy raději
zapomněl a nehodlám si na něj vzpomenout. Během zápasu si Tomus připsal
druhou úspěšnou hlavičku, a stal se tak naším nejúspěšnějším
hlavičkářem.
S hlavou vztyčenou a s téměř čistým štítem jsme my, 1. FC Pisálek,
opustili tento turnaj s tím, že o nespravedlnosti, kterážto na nás byla
vykonána, napíšeme do všech celostátních médií a na příští rok
potrénujeme, posílíme a všem jim natrhneme kaďák. Už aby to bylo...
Štěpán „NedámToAniDoPrázdnýBrányHoltJsemKopytoSorry“ Feik
Majitel stránek vám, milý kolego, velmi děkuje za vaši dechberoucí
reportáž!
(15. 5.
21:37)
|
Autor článku nebyl
schopen překonat ani vlastního brankáře...
Kapitán Honza s
řepkovskou zarputilostí nevypustil jediný souboj.
Inkriminovaný hráč číslo
27.
Při Pisálcích Štěstěna
stála, aspoň do té doby, dokud jsem byl poblíž.
|