Subjektivně zabarvená nepříjemná pravda


Fotbal. Přináší smutek i radost, zlomeniny i oděrky, opilost i násilí, mění slušné lidi na nebezpečná individua, hospodským dělá kšefty i ničí hospodu. Jakožto příznivci fair-play a idealisté jsme se s nadšením sobě vlastním přihlásili na fotbalový turnaj UK při rektorském sportovním dni s cílem kopnout si párkrát do balónu, zaběhat si a třeba i něco vyhrát. Ale běda nám!

Úderné jméno (1. FC Pisálek), úderný pokřik („Mediální mrdky, do toho!!!“), přízeň zřejmě jediného diváka turnaje (majitel těchto stránek, turnajový fotograf a maskot týmu Lukáš „Sádra“ Řízeček) a také suverénně nejpohlednější hráč turnaje (číslo 27 – ať žije Gábina!:-) – to vše měly být hlavní zbraně našeho triumfálního tažení turnajem. Další teoretickou předností byla i dokonalá taktika, kterou vymyslel zástupce kapitána Jan Suchan zřejmě během zasedání akademického senátu – nic nevymýšlet (všechno kopnout do pr...). A nesmím opomenout ani osobnost našeho kapitána Jana Huka, který nejenže přímo hýřil energií a pohybem už u autobusu, ale děsil soupeře a jiné spořádané občany už z dálky svým dresem s nápisem: „Řepka je můj vzor.“

Hýřili jsme optimismem a do poslední chvíle ladili taktiku a pak to přišlo – první zápas. Výkop a už to jelo! Náš tým v nejsilnější sestavě (Zdenda – Honza Suchoš, kapitán Honza – Tomus, Gábina + střídající Maksim a já) nastoupil proti favorizovaným soupeřům a svou hrou od začátku dokazoval divákovi, že rozhodně patří mezi černé koně turnaje. Skvělé výkony předváděl především rozhodčí a hned po něm Zdenda v brance. Náš skvělý brankář stihl mimo jiné ještě v průběhu zápasu podepsat smlouvu s velkoklubem FC Forejt. Bojovná hra přinesla dokonce šanci, kdy jsem v obtížné pozici netrefil prázdnou bránu a několik okamžiků poté nedokázal druhý nejmenší hráč turnaje (Tomus) usměrnit svou hlavičku do brány.

První zápas skončil plichtou a soupeři byli jen rádi, že pisálci nepředvedli nesmlouvané zakončení jako o hřiště vedle jeden nejmenovaný tým. Za zmínku stojí i fakt, že fotografovi došla během zápasu baterie jak ve fotoaparátu, tak v mobilu, takže očekávanou záplavu fotek bohužel nestihl kouzelník s magickým teleobjektivem pořídit.

Do druhého zápasu šel tým nejen s optimismem, ale i se zdravým sebevědomím. To se během několika okamžiků ukázalo jako hrubá chyba a zápas měl poněkud jednostrannější průběh, než bychom si byli bývali přáli. Bídná koncovka (ano, přiznávám se, jedna moje pološance se měla ujmout) a především totální neschopnost soupeře trefit leckdy prázdnou bránu, nakonec vyústily v oboustranný drtivý tlak, během kterého dal Zdenda málem nádherným lobem branku. Ale gól nakonec také nepadl a utkání opět skončilo remízou, tentokráte však spíše šťastnou. Prohra našich přímých soupeřů o postup ze skupiny znamenala postup 1. FC Pisálek do čtvrtfinále turnaje, a tak jsme se mohli všichni radovat. Bohužel jen krátce.

Po zaznamenání tohoto skvělého výsledku opustil turnaj jeho jediný divák a za soupeře nám byli přiděleni nebezpeční matfyzáci. Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše – ještě, že to Řízek neviděl, ještě, že to nefotil a díky bohu za alkohol, který dovede nepříjemné vzpomínky hravě vymazat. Boj s matfyzáky byl rozhodnut už během prvního poločasu, kdy sporný výrok rozhodčího a jeho přehlédnutí brutálního faulu loktem přineslo první matfyzácký gól. Nepomohlo ani tleskání sudímu nad hlavou a s cejchem podvedených jsme postupně podlehli matematikům a fyzikům 0 : několik gólu, jejichž přesný počet jsem pro všechny případy raději zapomněl a nehodlám si na něj vzpomenout. Během zápasu si Tomus připsal druhou úspěšnou hlavičku, a stal se tak naším nejúspěšnějším hlavičkářem.

S hlavou vztyčenou a s téměř čistým štítem jsme my, 1. FC Pisálek, opustili tento turnaj s tím, že o nespravedlnosti, kterážto na nás byla vykonána, napíšeme do všech celostátních médií a na příští rok potrénujeme, posílíme a všem jim natrhneme kaďák. Už aby to bylo...


Štěpán „NedámToAniDoPrázdnýBrányHoltJsemKopytoSorry“ Feik



Majitel stránek vám, milý kolego, velmi děkuje za vaši dechberoucí reportáž!
 

(15. 5. 21:37)
 

Autor článku nebyl schopen překonat ani vlastního brankáře...

Kapitán Honza s řepkovskou zarputilostí nevypustil jediný souboj.

Inkriminovaný hráč číslo 27.

Při Pisálcích Štěstěna stála, aspoň do té doby, dokud jsem byl poblíž.