(poslední aktualizace a oprava 22.2. 2005)

1985

1. ledna se v porodnici v Praze svým rodičům narodil prvorozený syn, který dostal hrdé jméno Lukáš. Vyrůstal v idylickém prostředí, v zeleném domku v Radotíně..

1986

Lukáš rozum bral. Mimo jiné se mu narodil bratr Adam, který možná bude v následujícím textu vystupovat, ale jako Piškot. Jinak se nic moc nedělo.

1987

Lukáš rozum bral. Rodina Wernerova a s ní pochopitelně i Lukáš se stěhují do bytu na Barrandově.

1988

Lukáš rozum bral. Zase. Chodil do školy na barrandovském sídlišti a zlobil soudružky učitelky.

1989

Lukáš stále chodil do školky, rozum bral a zlobil soudružky učitelky.

1990

Lukáš zlobil paní učitelky.

1991

Asi se  nic nedělo.

1992

Lukáš a s ním jeho milovaný bratr začali chodit na základní školu, konkrétně na Chaplinovo náměstí. Byla tam nuda. Taky se střídavými (doslova) úspěchy hráli za Radotínský sportovní klub fotbal.

1993

Lukáš a jeho bratr chodili na základní školu a připadali si drsně. Aby byla změna, zkusili udělat zkoušky na FZŠ Drtinova. Kupodivu se jim to podařilo.  Mimoto Řízek kynul.

1994

Oba bratři začali navštěvovat školu v Drtinově ulici, jinak se zase nic nedělo, vyjma nějakých třídních důtek… Řízkův objem stále narůstal...

1995

Pořád se nic nedělo, jenom Lukáš vlastně slavil svoje první kulaté narozeniny (sám už byl celkem kulatý). Oslava byla zapomenutelná.

1996

Pátá třída. Do této doby neodmyslitelně patří existence kapely 04 School Bedmen, která zkoušela hrát ve složení Lukáš Werner (hlas, různé nástroje jako nenaladěná kytara, pokličky, flétna (!)), Adam Werner (hlas, nástroje jako dětský xylofon, hrnceatd.), Ondřej Vít (hlas, cello), a občas také Zuzana Vaculíková (hlas) Její zařazení bylo zřejmě krokem zpět. Muzika a texty byly spíše improvizací, ovšem v textech si kapela servítky nebrala. Skupina se nezdržovala zkoušením, nové písně byly okamžitě nahrávány na pásek, přičemž vznikala velmi originální kazeta "Radio Titan", která se pravděpodobně nedochovala (teda vlastně jo, ale je někde dobře ukrytá).

Bohužel kapele velmi záhy došla invence, a zřejmě i zájem, tudíž časem se na Rádiu Titan objevovaly čím dál více častěji monology a dialogy, které měly případného posluchače zřejmě pobavit. To byl ovšem také krok zpět, vznikalo stále méně nových písniček, ty staré byly nahrávány v nových verzích (některé i třikrát)…a nakonec tento ojedinělý projekt zanikl. Škoda.

1997

Lukáš poprvé neseděl v lavici se svým bratrem Adamem. Byl okolnostmi donucen si sednout vedle Jendy Tomka, vzhledem ke značné hmotnosti obou vznikla těžkotonážní dvojice, která zřejmě neměla obdoby. Jejich sousedství díky častým sporům nemělo dlouhého trvání.

Na jaře si maminka bratrů Wernerových usmyslela, že by její bratři mohli navštěvovat turistický oddíl. Ačkoli bratři velmi protestovali, nakonec museli. Zpočátku se jim tam příliš nelíbilo, postupem času si ale zvykli a nalezli tam spoustu nových přátel. Na táboře v Čimelicích, kam jako nezkušení táborníci vyrazili, docházelo k častým záměnám jejich jmen, proto se jejich tehdejší vedoucí Pixla rozhodl k radikálnímu kroku: Lukášovi určil přezdívku Řízek (díky jeho tehdejšímu vzhledu a prý i díky chování…no nevím), a z bratra se stal Piškot.

V září přibyl třetí bratr Werner, dostal jméno Jakub a své narozeniny slaví vždy 10.10. Všichni mu ale říkají Kuba.

1998

Třída 6.C je rozdělena, takže se bratři shledávají v 7.A s novými spolužáky. Několik "starých" zůstalo, mezi nimi i Ondra Potůček, který na jaře tohoto roku začne taktéž chodit do turisťáku, a protože "rád čte Čtyřlístky", říkají mu Bobík.

Řízek trochu  zhubl.

1999

Řízek dostal k Vánocům kytaru, na niž se na jaře začal učit. Chodili spolu s Bobíkem na hodiny k učiteli Marku Valáškovi, který Lukáše dlouho odnaučoval různé zlozvyky netalentovaného začátečníka.

Mimo to Řízek konečně nalezl sport, který by jej bavil. V zimě začíná chodit po vzoru svých kamarádů z turisťáku- Basítka a Špíny- chodit na lakros. Stal se brankářem, chytal moc rád, ale ne nijak zvlášť úspěšně. Předtím vyzkoušel zmiňovaný fotbal, atletiku, tenis, florbal a softbal.

Protože se Rádoš cítil ukřivděně, že zde nikde nevstupuje, přikládám jednu veselou historku z Velikonoc, přI níždostal na Řízkův & Bobíkův popud Filip Řehoř svou nynější přezdívku Rádoš.Na tuto událost, ačkoli se udála poměrně nedávno, existují dvě veze. První z nich, moje: Stalo se to ve zkratce asi tak, že se hoši takhle zrána promrzlí probudili v chatě a pochopitelně byli zmrzlí až na kost. Ted až na jednoho: na Bobíka, který ležel vedle Filipa. Pak už jen stačila jedna Řízkova poznámka, na kterou si bohužel už nevzpomenu, ale zřejmě to mělo cosi do činění se srovnáním Filipa a radiátoru.

Druhá verze bude asi pravděpodobnější, neboť mi ji poslal sám postižený...jistě mu nebude vadit, když ho ocituji přesně:

Subject: Ty hovado !!!
Máš tam chybu!!! V historii!! Bobíkovi byla zima, ale mě nebyla zima ačkoli jsem byl nejdál od radiátoru. A pak zaznělo: Bodejť by ti byla zima, když seš sám radiátor. Už nevim jestli's to řek ty nebo Bobík. Tak to prosím oprav!!!!

Vůbec se mu to zpočátku nelíbilo, ale pak se s tím smířil...pořád lepší než přezdívka jeho sestry (Šavle)...o jejím vzniku raději psát nebudu (bléé!).

2000

Řízek dostal k Vánocům další kytaru, elektrickou Fender Stratocaster (Made in Mexico), kterou si velmi přál. Zatím na ni neumí hrát, protože neměl čas se naučit, qůli přípravě na přijímací zkoušky na gympl.

Jinak se ustálil Řízkův hudební vkus, konečně našel kapelu, kterou má opravdu rád- valašskomeziříčskou Mňága & Žďorp (která v tomto roce vydala album Nic složitýho). Bohužel se stále nemohl dostat na nějaký její koncert, vždycky do toho něco "vlezlo".

2001

Řízek udělal přijímací zkoušky na Gymnázium na Vítězné pláni, společně s Piškotem a Bobíkem...Nyní už na tomto ústavu přežívá třetí měsíc, ale zatím k němu nijak zvlášť nepřilnul. Jinak se v tomto roce seznámil a rozešel, strávil pár podivných dní na finále olympiády v češtině, kam se dostal zřejmě nějakou náhodou (tento text budiž důkazem), naštval dost kamarádů, kamarádek a dorazil k němu s předstihem Ježíšek, nesoucí v náručí snowboard barvy zralého banánu (nikoli náhodou...reklamní design Chiquita)....
Jinak jsem stvořil tyto stránky, které jsou mým nynějším vrahem času. 

2002

Na začátku února jsem obdržel velmi neopakovatelné vysvědčení, v březnu dokončil taneční hodiny (stejně  nic neumím) a nedobrovolně se stal vedoucím mužstva FC Forejt. Od května jsem začal navíc být zcela zadaný, což kupodivu platí dosud (25.1.2003), takže žádná další olympiáda z češtiny (stejně by mě tam nevzali:). Na konci června mé vysvědčení bylo snadněji zopakovatelné. O prázdninách jsem si chvílemi hrál na vedoucího, fotbalistu, vodáka,  zedníka atd. a zbytek času aktivně a pasivně odpočíval. Jednou z povedených akcí bylo nahrávání kazety  kapely Pučmeloud, která se ve hvězdném složení Rádoš, Bobík, Piškot & Řízek rozhodla zprasit několik písní Trsáče, Plíhala a Mňágy za pomoci tří kytar, zesilovače, dětské harmoniky, improvizované tamburíny a mikrofonu. Natáčelo se asi 5 hodin v kuse u Bobíka doma a výsledek opravdu stojí za poslech...Nekecám! 
Po prázdninách mě čekal kulturní šok spojený s návratem do školy, což nakonec šlo celkem snadno, akorát některé věci zmizely v nenávratnu.

2003

Co se dá napsat o tomto roce? Určitě se tolik převratných věcí událo a jiné zapomněly, nová přátelství byla navázána, lidé se rozcházeli, aby se zase sešli a vůbec, byl to další krásný rok, a už je mi 19 a tento rok mi přinesl zejména tři  nové viditelné (o jiných se nezmiňuji) jizvy, můj kotník sice vyzdobily, ale že by mu pomohly...? Nu snad někdy příště...

2004

Hezký číslo. Rehabilitace nohy, vztahů, dostihy s posunutou klasifikací ve škole. Začal jsem chodit do autoškoly, čímž moje nebezpečnost ještě stoupla. Zatím tedy hlavně pro učitele, o jehož srdce a nervy se opravdu bojím
Nakonec jsem u "létajícího Čestmíra" autoškolu udělal, kdyby tak podobně dopadla maturita...

2005

Od ledna začal poněkud hektický a do značné míry schizofrenní roky: Na jednu stranu učení na přijímačky a maturitu, na druhou stranu "čištění hlavy" na horách a výletech, které snad zabíralo i více času.
Každopádně - až bude po všem, ať už to dopadne jakkoli, bude mi lépe a na těchto stránkách to bude jistě znát.
(poslední aktualizace 22.2. 2005)